Proč závodit? Protože cíl dává tréninku směr

Proč vlastně závodit?

Nemusíte chtít vyhrávat. Nemusíte stát na bedně. Nemusíte porážet ostatní a nemusíte být vrcholový sportovec.

Přesto si myslím, že přihlásit se na závod je jedna z nejlepších věcí, které můžete pro svůj trénink udělat.

Závod je totiž neuvěřitelný motor.

Dá vám cíl. Termín. Důvod trénovat. Pomáhá držet disciplínu a hlavně konzistenci.

A právě konzistence je podle mě jedna z nejdůležitějších věcí nejen ve sportu, ale i v životě.

Když nevíte, kam jdete, těžko vydržíte na cestě

Spousta lidí začne cvičit s nějakou obecnou představou.

Chci zhubnout. Chci mít lepší kondici. Chci začít běhat. Chci se cítit lépe.

To všechno jsou dobré důvody, proč začít. Jenže často nestačí k tomu, abyste u tréninku vydrželi dlouhodobě.

První týdny vás žene motivace. Všechno je nové, vidíte první výsledky a máte chuť makat.

Pak přijde obyčejný život.

Práce. Rodina. Únava. Špatné počasí. Stres. Den, kdy se vám prostě nechce.

A najednou je velmi jednoduché říct si:

„Dneska trénink vynechám.“

Jeden vynechaný trénink samozřejmě nic neznamená. Problém nastává ve chvíli, kdy nemáte důvod se vrátit.

Proto potřebujeme cíl.

Arnold Schwarzenegger často mluví o důležitosti jasné vize a cíle. Když víte, čeho chcete dosáhnout, máte důvod pokračovat i ve chvíli, kdy počáteční nadšení zmizí.

A podle mě má v tomhle obrovskou pravdu.

Závod dá vašemu cíli datum

Je velký rozdíl mezi:

„Chtěl bych letos začít běhat.“

a

„Za tři měsíce běžím svůj první závod.“

Najednou máte datum.

A datum mění všechno.

Víte, kolik času vám zbývá. Můžete naplánovat přípravu. Každý trénink má svůj důvod.

A vůbec nezáleží na tom, jestli je před vámi Spartan Race, silniční pětka, půlmaraton, cyklistický závod nebo úplně jiná sportovní výzva.

Je jedno, jestli závod měří 3 kilometry, 10 kilometrů nebo 50 kilometrů.

Podstata je stejná.

Vyberete si výzvu. Přihlásíte se. Začnete se připravovat.

A jednoho dne se postavíte na start.

Nečekejte, až budete připraveni

Lidé mají někdy pocit, že závodit mohou až tehdy, když budou dost dobří.

Až budu rychlejší.

Až zhubnu.

Až budu mít lepší kondici.

Až budu víc trénovat.

Jenže já to vidím obráceně.

Závod nemusí být odměnou za to, že už jste ve formě. Závod může být důvodem, proč se do té formy dostanete.

Nemusíte začínat ultramaratonem.

Najděte si závod, který odpovídá vaší současné úrovni, ale zároveň ve vás vyvolává trochu respektu.

Takový, u kterého si řeknete:

„Tohle zvládnout můžu. Ale budu se na to muset připravit.“

Přesně tam podle mě začíná růst.

Svůj sport nenajdete z gauče

Dnes existuje obrovské množství závodů a sportovních akcí pro prakticky všechny úrovně.

Běh, trail, OCR, cyklistika, triatlon, plavání, lezení, týmové závody a spousta dalších možností.

Takže zkoušejte.

Objevujte nové sporty. A možná při tom objevíte i něco nového sami v sobě.

Už několikrát jsem někomu nabídl, aby zkusil nějaký závod, a slyšel jsem:

„To není pro mě.“

Ale jak víte, že to není pro vás, když jste to nikdy nezkusili?

Často je za tím jen pohodlnost, nejistota nebo strach z neznáma.

Co když budu poslední? Co když mi to nepůjde? Co když to nezvládnu?

No a co?

Poprvé nemusíte nic dokazovat.

Jděte tam a zjistěte, co ve vás je.

Možná zjistíte, že vás daný sport vůbec nebaví. Výborně. Alespoň to víte.

Zkuste něco dalšího.

A možná naopak objevíte něco, co vás chytne na dalších deset let.

Přál bych každému, aby našel sport nebo pohyb, který ho opravdu baví.

Jenže svůj sport nenajdete z gauče.

Musíte zvednout zadek a jít něco dělat.

Naše tělo pohyb potřebuje. Dlouhodobě aktivní životní styl podporuje fyzické zdraví, kondici i psychickou pohodu.

Nemusíte trénovat šestkrát týdně.

Nemusíte být závodník.

Ale hýbat se potřebujete.

A závod může být skvělý důvod, proč pohyb konečně dostane pevné místo ve vašem životě.

Co vidím jako trenér

Za roky trenérské práce vidím jeden velký rozdíl.

Když má člověk před sebou konkrétní událost, na kterou se připravuje, jeho přístup k tréninku se často změní.

Trénink už není něco, co se snaží někam nacpat, když náhodou zbude čas.

Má svoje místo.

Má důvod.

Má směr.

Naopak u lidí, u kterých se mi nepodařilo najít konkrétní sportovní cíl nebo závod, bývá mnohem těžší dlouhodobě udržet disciplínu a konzistenci.

A rozhodně tím nemyslím jen Spartan Race.

Spartan je moje největší sportovní vášeň, ale stejný princip funguje u běhu, cyklistiky, triatlonu, OCR nebo jakékoliv jiné sportovní výzvy.

Nejde o disciplínu. Jde o to mít něco před sebou.

Motivace zmizí. Datum závodu zůstane.

Motivace je skvělá.

Ale je nespolehlivá.

Jeden den máte chuť rozbít osobák a druhý den se vám nechce ani zavázat tkaničky.

Proto nemůžete dlouhodobý trénink postavit pouze na motivaci.

Potřebujete disciplínu a konzistenci.

Když víte, že za osm týdnů stojíte na startu, přemýšlíte jinak.

Jeden trénink sám o sobě nic nezmění.

Ale trénink za tréninkem, týden za týdnem?

Tam vzniká forma.

Ne jedním brutálním tréninkem. Konzistencí.

Vrána k vráně

Tvrdím jednu věc a stojím si za ní:

Vrána k vráně sedá.

Prostředí, které si vyberete, vás formuje. Ve sportu i v životě.

Podívejte se na lidi, kteří si neustále na všechno stěžují. Často zjistíte, že se pohybují mezi dalšími lidmi, kteří dělají přesně to samé.

Navzájem se utvrzují v tom, že všechno je problém.

A funguje to i opačně.

Začněte trávit čas s lidmi, kteří sportují, mají cíle, něco plánují a zkoušejí nové věci, a postupně se začne měnit vaše představa o tom, co je normální.

Vstát v sobotu v šest ráno a jet na závod?

Normální.

Trénovat několikrát týdně?

Normální.

Přihlásit se na výzvu, ze které máte trochu respekt?

Taky normální.

Vaše okolí ovlivňuje vaše standardy.

Proto si najděte trenéra, kamaráda, komunitu nebo tým.

Pokud chcete běhat, choďte mezi běžce. Pokud vás láká Spartan, najděte lidi kolem OCR. Pokud chcete jezdit na kole, vyrazte s cyklisty.

Nemusíte se hned obklopit elitními sportovci.

Stačí lidé, kteří jsou o pár kroků před vámi.

Protože když se obklopíte týmem gaučáků, pravděpodobně vás z gauče nikdo tahat nebude.

Vy jste tvůrcem svého života

Je ale důležité říct ještě jednu věc.

Svoje prostředí si vybíráte vy.

Nikdo jiný za vás nebude trénovat. Nikdo vás každý den nebude tahat z postele. Nikdo za vás neudělá rozhodnutí něco ve svém životě změnit.

Vy jste tvůrcem svého života.

A proto si dávejte pozor nejen na lidi, kterými se obklopujete, ale také na myšlenky, které každý den pouštíte do své hlavy.

Já osobně doporučuji číst inspirativní knihy a příběhy lidí, kteří něco dokázali a museli cestou něco překonat.

Sportovci, podnikatelé, dobrodruzi nebo kdokoliv, jehož příběh vám má co předat.

Často zjistíte, že za úspěchem nebyla krásná rovná cesta.

Byly tam chyby. Pády. Pochybnosti. Neúspěchy.

A přesto pokračovali.

Takové příběhy vám mohou ukázat jiný způsob přemýšlení a dodat inspiraci.

Ale pozor.

Můžete přečíst sto motivačních knih a pořád sedět na gauči.

Inspirace má hodnotu až ve chvíli, kdy po ní přijde akce.

Takže knihu zavřít, zvednout zadek a jít trénovat.

Závod ukáže pravdu

Na závodech mám rád ještě jednu věc.

Ukážou vám věci, které při běžném tréninku často nezjistíte.

Můžete mít perfektní plán, skvělé hodinky a pocit, že jste připraveni.

Pak přijde závod.

Únava. Nervozita. Bolest. Chyba. Krize. Něco se nepovede.

A najednou musíte reagovat.

Právě tam často zjistíte, co ve vás skutečně je.

Někdy budete spokojení.

Někdy dostanete pořádnou lekci.

Obojí má hodnotu.

Závod ve vás formuje bojovníka

A právě tady se dostávám k něčemu, co je pro mě možná ještě důležitější než samotná kondice.

Závody vás učí překonávat překážky.

A nemluvím jen o překážkách na Spartan Race.

Mluvím o chvíli, kdy vám začne být těžko.

Nohy bolí. Energie ubývá. Něco se nepovedlo. Hlava začne hledat důvody, proč skončit.

Vzdej to.

A vy se musíte rozhodnout.

Právě v těchto chvílích se učíte, že nepohodlí automaticky neznamená konec.

Učíte se zatnout zuby.

Řešit problém.

Pokračovat.

Závod ve vás formuje bojovníka.

Nemyslím člověka, který musí porážet ostatní.

Myslím člověka, který se učí bojovat sám za sebe.

Se svojí únavou. Se svými pochybnostmi. Se svojí chutí skončit.

A tohle si podle mě můžete odnést i do běžného života.

Protože i tam přijdou chvíle, kdy se plán rozsype. Něco se nepovede. Výsledky nepřijdou. Objeví se problém, který jste nečekali.

A vy už znáte jednu důležitou věc:

„Je to těžké. Ale těžké neznamená, že končím.“

Kilometr po kilometru.

Překážku po překážce.

Problém po problému.

Proto pro mě závodění nikdy nebylo jen o medaili, výsledném čase nebo pořadí.

Je to trénink odolnosti.

Trénujete tělo.

Ale zároveň trénujete hlavu.

Cílová čára není konec

Dokončíte závod, na který jste se týdny nebo měsíce připravovali.

Máte radost.

A pak začne v hlavě pracovat další otázka:

Co dál?

Možná chcete příště stejnou vzdálenost zvládnout rychleji. Možná chcete delší závod. Těžší trať. Úplně jinou disciplínu.

A máte nový cíl.

Vznikne jednoduchý koloběh:

cíl → příprava → závod → zkušenost → nový cíl

A právě ten vás může držet ve sportu celé roky.

Najděte si svůj start

Nemusíte běžet Spartan Race.

Nemusíte běžet maraton.

Nemusíte nikomu nic dokazovat.

Vyberte si něco, co je výzvou pro vás.

Klidně závod na tři nebo pět kilometrů.

Přihlaste se.

Napište si datum do kalendáře.

A začněte se připravovat.

Zkoušejte nové sporty. Objevujte svoje možnosti. Najděte lidi, kteří vás budou táhnout správným směrem.

A hlavně nečekejte, až přijde perfektní chvíle.

Protože někdy člověk nepotřebuje další motivační video, nové boty ani dokonalejší tréninkový plán.

Potřebuje cíl. Potřebuje datum. A potřebuje se zvednout a začít něco dělat.

Postavte se na start.

Je jedno, jestli před vámi budou tři kilometry, deset nebo padesát.

A až přijde chvíle, kdy se vám nebude chtít pokračovat, možná právě tam zjistíte něco, co jste o sobě předtím nevěděli.

Že dokážete zatnout zuby.

Že dokážete pokračovat.

Že dokážete bojovat.

Protože cílem závodu nemusí být jen cílová čára.

Možná je mnohem důležitější, kým se během cesty k ní stanete.

A teď je řada na vás

Najděte si svůj závod. Přihlaste se. Dejte si cíl a začněte na něm pracovat.

Pokud nevíte, kde začít, jaký závod si vybrat, jak se na něj připravit nebo potřebujete poradit s tréninkem, výživou či čímkoliv kolem vaší sportovní cesty, nebojte se na mě obrátit.

Rád vám odpovím a pomůžu najít cestu, která bude dávat smysl právě vám.

Budu se těšit. Třeba někdy na společném startu.

Aroo!

Vladimír Veverka
Osobní trenér a výživový poradce